Podnikové služby patří k největším sektorům, stát však na ně zapomíná

Rozdíly v práci v centru podnikových služeb a obyčejné kanceláři jsou minimální.

„Ačkoli probíhá v jiném jazyce a pro jiný trh, obecně je stejná jako v jakékoli jiné slovenské společnosti,“ říká Martin Bednár, místopředseda Fóra center podnikových služeb (BSCF), sdružení působícího pod Americkou obchodní komorou, která sdružuje společnosti provozující centra sdílených podnikových služeb na Slovensku.

Sektor podnikových služeb se postupně propracoval mezi největší ekonomická odvětví u nás z hlediska počtu zaměstnanců i příspěvku do státního rozpočtu přes zaplacené daně a odvody.

Společnosti se zbavily nálepky call center, kde zaměstnanci odpovídají na dotazy klientů či zapisují údaje do excelovských tabulek. Bednář vysvětluje, že zaměstnávají mnoho vysoce kvalifikovaných lidí, kteří řeší sofistikované úkoly v různých odvětvích s regionálním i celosvětovým dopadem.

\“Na druhé straně je pro nás těžší vysvětlit, co tyto pozice reálně znamenají,\“ dodal.

Navzdory měnícímu se povědomí se sektoru stále nedostává náležité pozornosti. Jedním z hlavních problémů je chybějící zápis v oficiální statistické klasifikaci.

„Bez řádného povědomí o sektoru nemáme možnosti získat cílenou pomoc či ekonomickou podporu,“ přiznává koordinátor BSCF Peter Rusiňák.

Významné postavení v ekonomice
Sektor podnikových služeb přispívá do státního rozpočtu přes daně z příjmu jednotlivců a společností a odvody asi čtyři procenta jeho celkových příjmů. I to z něj podle Rusiňáka činí třetí největší odvětví ekonomiky, hned po automobilovém a elektrotechnickém průmyslu.

Čtyři největší automobilky u nás – Volkswagen, Stellantis, Kia Motors a Jaguar Land Rover – zaplatily na daních a odvodech za rok 2020 celkem asi 406,26 milionu eur, zatímco čtyři největší centra podnikových služeb – IBM International Services Centre, AT&T Global Network Services Slovakia, Dell, a Deutsche Telekom Systems Solutions Slovakia – zaplatili celkem 290,19 milionu.

Vyplývá to ze studie Taxparency, kterou vypracovala společnost BMB Partners. (Údaje za Jaguar jsou pouze přibližné a vypočtené na základě metodologie použité ve studii – poznámka redakce.)

Na Slovensku působí celkem 65 center podnikových služeb. Čtyři největší jsme vybrali na základě žebříčku Největší v byznysu, který připravil deník SME ve spolupráci s novinami The Slovak Spectator.

Sektor zaměstnává přibližně 39 tisíc lidí. I během pandemie dokázaly společnosti přijímat nové zaměstnance, na rozdíl od jiných odvětví. Počet zaměstnanců v členských společnostech BSCF vzrostl v loňském roce o 5,5 procenta ve srovnání s rokem 2020. I v prvním pandemickém roce zaznamenala tato centra ve srovnání s rokem 2019 růst na úrovni 3,5 procenta.

V rámci střední a východní Evropy je Slovensko výjimečné svým vysokým počtem velkých center podnikových služeb s více než tisíci zaměstnanci. Vyplývá to z pravidelného průzkumu BSCF mezi jeho členy, který se uskutečnil v prvních osmi měsících roku 2021.

Průměrný věk zaměstnanců je 34,6 roku, přičemž více než 70 procent má vysokoškolské vzdělání. Podle statistik si centra udržují efektivní a „štíhlou“ strukturu řízení, protože jen devět procent z celkového počtu zaměstnanců zastává manažerskou pozici. Většina zaměstnanců pochází ze Slovenska a pouze jedenáct procent jsou cizinci, převážně ze zemí EU.

Henkel Slovensko například v Bratislavě provozuje největší pobočku pro globální obchodní řešení v Evropě, říká jeho prezident Christian Schulz. Význam této lokality ještě zvýrazňuje relativně malá vzdálenost od centrály a expertízy, které v centru vznikly.

„Vytvořili jsme zde centra excelence se zaměřením na činnosti, které se nedělají nikde jinde na světě, případně se dělají zejména v Bratislavě,“ dodává Schulz. Tato centra se specializují na automatizaci a robotizaci včetně umělé inteligence či obchodování. V současnosti centrum zajišťuje služby ve více než 30 jazycích v rámci Evropy i na globální úrovni.

Také bratislavské centrum IBM ISC patří k největším v rámci korporace. Mnozí ho považují za strategickou lokalitu a oceňují zejména stabilitu poskytovaných služeb, říká jeho manažer lidských zdrojů Ivan Tomko. „Byly pokusy přesunout tyto služby do jiných center, ale nakonec se vrátili na Slovensko.“

Deutsche Telekom IT Solutions Slovakia v Košicích zajišťuje v rámci skupiny služby pro nejdůležitější klienty po celém světě. Podle viceprezidenta pro lidské zdroje Igora Stančika je za tím několik důvodů včetně zaměření na kvalitu, zákazníky, flexibilitu a inovace. „Zaměstnáváme mnoho mladých lidí, kteří přicházejí s novými nápady.“

DXC Technology Slovakia se považuje za doručovací a inovační centrum, které zajišťuje a dodává nejmodernější IT služby na vysoké technologické úrovni pro zákazníky z celého světa.

„Naši zaměstnanci na Slovensku pokrývají témata aplikačního byznysu, cloudových řešení, SAP specialisty či programátory,“ řekl ředitel centra služeb DXC Technology Slovakia Peter Mrázik.

Bratislavská pobočka Dell Technologies patří k největším byznys centrům v zemích Evropy, Středního východu a Afriky. Zaměstnává několik profesionálů vykonávajících regionální i globální úkoly za použití nejmodernějších hardwarových a softwarových technologií, například umělé inteligence, strojového učení, neurálních sítí, hloubkového učení, prediktivní analytiky či nástrojů obchodní inteligence.

Další bratislavské centrum, Adient Slovensko, je jediné svého druhu v rámci celé skupiny, říká jeho site lídrka Barbora Zahradníková.

Podnikové centrum ING Business Shared Services vyniká v pokročilých specializacích a podle jeho komunikačního specialisty Denisa Kovačovského se může brzy stát expertním centrem se zaměřením na globální úkoly.

Košické centrum LafargeHolcim European Business Services je lídrem v automatizačních a digitalizačních procesech v rámci celé skupiny. Jeho tým RAPID (robotika, automatizace, zlepšování procesů a digitalizace) již implementoval více než 100 robotických řešení. Navíc poskytuje odborné služby mateřské společnosti, říká vedoucí jeho oddělení lidských zdrojů Lea Bodnárová.

Komplikovaný vztah se státem
Navzdory významnému příspěvku do státního rozpočtu a postavení v rámci mateřských skupin se sektoru podnikových služeb podle jeho představitelů nedostává dostatek pozornosti. Rusiňák si myslí, že pomoci by mohly silnější vztahy se státem i lokálními autoritami.

Mezi nejvýraznější problémy patří chybějící legislativní podpora. Dosud se podle něj přijaly jen dva významnější právní dokumenty. V roce 2016 přijala tehdejší vláda strategický dokument zaměřený na rozvoj sektoru podnikových služeb. V rámci něj se vytvořil seznam center podnikových služeb, pro které se urychlil proces zaměstnávání profesionálů ze třetích zemí. Firmy ze seznamu tak místo více než 100 dní čekaly na potřebná povolení z cizinecké policie pouze 40-42 dní.

V roce 2018 pak vláda přijala novelu o službách zaměstnanosti, kde se vůbec poprvé ve slovenské legislativě použil výraz „centra sdílených služeb“.

„Od té doby však marně čekáme na další zákon, kde by se zmiňoval náš sektor,“ říká Rusiňák.

Sektor podnikových služeb navíc nenajdete v oficiální statistické klasifikaci ekonomických činností SK NACE. Firmy a jejich zaměstnanci jsou tak listováni v kategoriích jako IT nebo finance.

Podobnému problému však čelí i Česko. Jedinou zemí, kde je situace o něco lepší, je podle Rusiňáka Maďarsko, kde odvětví pomáhá agentura HIPA.

Ministerstvo hospodářství nezvažuje změny v této oblasti a nedostalo ani žádné externí podněty ke změně současného stavu. Ani Slovenská agentura pro rozvoj investic a obchodu (SARIO) v tom nevidí problém vzhledem k dostatečnému množství a dohledatelnosti údajů.

Podle představitelů sektoru se však tyto základní problémy musí vyřešit ještě předtím, než se pustí do řešení těch vážnějších. K nim patří například transformace vzdělávání, říká Peter Macejka, finanční ředitel pro Consumer segment a ředitel pobočky Dell Slovensko. Vysvětluje, že Slovensko by mělo místo ekonomiky zaměřené na těžký průmysl začít budovat znalostní ekonomiku. Vzdělávání by tak více dbalo na kritické myšlení a praktické zkušenosti. Do přípravy změn by podle Macejka měla být zapojena i centra podnikových služeb.

Problémem při dosahování takových cílů je však komunikace se státem. Představitelé sektoru totiž musí své problémy nově vysvětlovat každé nové vláda.

„Společnosti jsou zde delší než jedno volební období, na rozdíl od politiků,“ říká Gabriel Galgóci, generální manažer pro Slovensko ve společnosti AT&T Global Network Services Slovakia.

I Bednář přiznává, že práce je ještě mnoho. „Děláme pokroky, ale potřebovali bychom více vlivu na změny, které v konečném důsledku ovlivňují naše podnikání a pracovní trh. Je to nekončící proces.“